Osobní zpověď Karolíny Presové: Proč vznikla organizace Replug me?

Příběh o založení neziskové organizace Replug me začíná až v daleké Indonésii, tedy ve světě diametrálně odlišném od toho „našeho“. Některé trendy a fenomény však státní hranice nezastaví a bez pardonů se šíří dál. Předvídat nabobtnání zdánlivě lokálního problému s nadužíváním technologií se nám tak opravdu vyplatilo. Jako jedna z mála organizací jsme získali alespoň malý náskok před narůstající celospolečenskou hrozbou a můžeme dělat konkrétní kroky, abychom u nás masivnímu rozvoji digitální závislosti zabránili. Jejím důsledkům totiž nehodláme jen přihlížet.

Digitální závislost se šíří napříč kontinenty

„Měla jsem možnost pracovat skoro dva roky v indonéské Jakartě, a to v době, kdy tam nastával obrovský technologický boom,“ začíná své vyprávění Karolína Presová po otázce, jak se vlastně zrodil nápad založit neziskovou organizaci zaměřenou na prevenci digitální závislosti. Právě v Indonésii totiž zpozorovala zajímavý fenomén: díky smartphonům začal být internet dostupný i lidem z nižších vrstev, kteří se rychle nadchli pro počítačové hry, sociální sítě a online aplikace.

Důsledky na sebe nenechaly dlouho čekat: „Lidé se místo spolu navzájem začali bavit se svým telefonem. Najednou bylo důležitější, co je na Instagramu, než co se děje v jejich reálném životě. Začali se odosobňovat od sebe samotných,“ popisuje Karolína. Nechtěla už dále přihlížet vlně depresí, úzkostí a sebevražd, kterou digitální rozmach vyvolal.

„Digitální svět nás odvádí od sebe samých. (Nejen) děti z něj mají psychické problémy, které neumí řešit jinak, a tak před nimi znovu utíkají k obrazovkám. Rozhodla jsem se, že to tak nenechám.“

Ještě v Jakartě proto založila organizaci Replug me. „Pořádala jsem workshopy a začala celé téma zkoumat. Bavila jsem se s lidmi o tom, jak se cítí, když jsou na telefonu třeba šest hodin denně. Byli přepracovaní a vyhořelí, dělalo se jim špatně, když otevřeli e-mail. Chtěla jsem jim pomoct objevit, co za tím stojí a jak tomu předcházet. Do té doby se touto problematikou nikdo nezabýval,“ vzpomíná socioložka na začátky svého působení.

Ještě je šance změnit kurz

Po jejím návratu do České republiky začalo být zřejmé, že se problém s nadužíváním telefonů, tabletů, sociálních sítí a her nevyhne ani našim končinám.

„V Indonésii jsem viděla, kam až může digitální závislost zajít. Vestavěné tablety v kočárku pro dítě i mámu, voděodolné sáčky na telefony, abyste ho s sebou mohli mít i ve sprše, páry, které se berou jen proto, že spolu vypadají hezky na fotkách. Nechci, aby něco podobného nastalo i u nás.“

Karolína tak dala dohromady tým sociologů a psychologů, aby se na zkoumání a nalézání řešení tohoto problému podíleli. A daří se. Do dnešního dne nám prošlo rukama asi 9 tisíc dětí, 4 tisíce rodin a tisíce učitelů a ředitelů škol. Kromě vedení vlastního výzkumu pomáháme všem věkovým skupinám, aby se s digitální návykovostí uměly vypořádat. Jsme totiž svědky změn, které nás rozhodně netěší:

„Lidé nemají čas prožívat malé radosti, které se dějí mimo obrazovku – digitálnímu světu se věnujeme více než svým blízkým nebo sobě samým. Nejvíc tím trpí děti, které se v online světě skutečně ztrácejí.“

Díky práci v terénu umíme porozumět tomu, co se v naší digitalizované společnosti děje, a víme, že je potřeba hloubková a systematická změna. A právě na té usilovně pracujeme – s vizí a nadějí, že ještě dokážeme předejít odstrašujícímu scénáři z Indonésie.

Proč? Pro lepší budoucnost

Naším hlavním cílem je vybudovat technologicky uvědomělou společnost. A to nejen proto, že se v jejím čele brzy ocitne mladá generace, která se zatím v digitálním světě topí. Naše motivace je i ryze lidská a osobní. Nechceme jen přihlížet žalostné situaci, kdy se z dobrého sluhy stává zlý pán, který nás sice připojuje k internetu, ale odpojuje od sebe samých.

„Mrzí mě, že ubývá reálných prožitků a všechna pozornost putuje do online světa. Jeho devastující vliv na partnerské, rodinné i kamarádské vztahy je do očí bijící a nechci dopustit, aby se to ještě zhoršovalo.“

Vize technologicky uvědomělé společnosti vychází z vědomého přístupu k digitálním technologiím i sobě samým. Když si totiž zvědomíme cíl, se kterým do online světa vstupujeme, mnohem snáze pak dokážeme odejít a všímat si dopadů na naše psychické rozpoložení. Jako vědomí uživatelé tak získáme více času na offline život a budování smysluplných vztahů, které jsou klíčovým faktorem při prevenci digitální závislosti a ukazují cestu ven z tohoto bludného kruhu.

Jdete do toho s námi? Podpořte nás! Na našich workshopech pak zjistíte, jak digitální technologie uvědoměle používat a jak svým přístupem inspirovat ostatní. Každá velká změna totiž začíná malými krůčky. Děkujeme, že nás na této cestě doprovázíte.