Zpět na články
Ve světě digitálních technologií si často připadáme jako v pohádce. Mobilní telefon se díky neomezenému přístupu k internetu vyrovná utrženému sluchátku Macha a Šebestové a nikdy nás nenechá se nudit. Jsme to ale pořád my, kdo ho ovládá? Možná je chytré sluchátko jen lstivá léčka nenasytného draka, který se rozhodně nechystá odletět. Zachránit budoucnost království tak můžeme jedině tím, že si ho ochočíme. Digitální výchova proto dětem ukazuje cestu ze závislostních pastí digitálního světa a učí je žít po boku technologií, které už často převzaly kontrolu nad jejich každodenním životem.
Připojení k internetu není problém. Odpojení od sebe samých ano
Tak si tam hraje, no a co? Na internetu je spousta informací a možností, jak se rozvíjet. Bude vyčleněný z kolektivu, když mu to zakážu. Problematika digitálních technologií v rukou dětí a dospívajících vyvolává rozporuplné reakce. Je však potřeba rozlišovat mezi příležitostmi, které nám online doba přinesla, a hrozbami, kterým nepozorovaně a vlastně tak trochu dobrovolně podléháme.
Dnešní děti už s technologiemi vyrůstají od narození – kdo jiný by jim měl rozumět lépe? Jenže to má háček. Dětství v digitálním světě je odpojilo od toho reálného a ochudilo je o možnost budovat opravdové vztahy, včetně toho k sobě samému. Technologie se navíc vyvíjejí mnohem rychleji než lidský mozek, který se za poslední stovky let zas tolik nezměnil.
Zahodit mobily a vrátit se zpět k poštovním holubům asi nebude ta správná cesta. Přehlížet, že se nová generace dětí v digitálním světě topí, se nám ale v budoucnu zákonitě vymstí. Namísto odpírání přístupu k internetu děti raději naučme v téhle divoké řece plavat a bezpečně vylézt na břeh, kdykoliv budou chtít. Pomyslný záchranný kruh jim hází dlouhodobý program Digitální výchovy.
Na trhu s pozorností se platí duševním zdravím
V čem je vlastně problém? Tvůrci sociálních sítí a online aplikací v nich záměrně využívají závislostní prvky s cílem směrovat naši pozornost přesně tam, kam se jim to hodí. U dospělých uživatelů tak formují především nákupní chování. Nespočet detailů a těžko postřehnutelných strategií nás v digitálním světě drží jako mucholapka. Děti těmto praktikám podléhají ještě snáze a důsledky na sebe nenechávají dlouho čekat: Mladá populace je nesoustředěná, úzkostlivá, ztrácí zájem o okolí a mnohem hůře se učí.
„Mamka mi musí zamykat telefon v kuchyni, abych se mohla vůbec něco naučit.“
Digitální závislost dokonce způsobuje strukturální změny v dětském mozku. Postihuje především části, které jsou zodpovědné za rozvoj emocí, kognitivní schopnosti, pozornost a rozhodování (Yuan K, Qin W, Wang G, Zeng F, Zhao L, et al., 2011).
Už jste někdy doscrollovali na konec Instagramu?
Mladí uživatelé digitálních technologií jsou nepřetržitě bombardováni smrští podnětů, které nemají konce. Jejich pozornost si tak zvykla přeskakovat z jednoho impulzu na druhý a neustále se dožaduje nových stimulů. Děti neumí odpočívat, protože mají pocit, že jim v digitálním světě něco uteče (fenomén FOMO – fear of missing out).
Neustálé lechtání dopaminových receptorů navíc dělá lidskému mozku dobře – lajky, zprávy na Messengeru a nové příspěvky na sociálních sítích na něj působí podobně jako třeba úsměv nebo objetí. Offline projevy náklonnosti se ale dětem stávají mnohem méně dostupné.
„Celý den si s někým chatuju, ale když fakt potřebuju, nemám komu zavolat nebo napsat o pomoc.“
Dopad na psychické zdraví dětí je alarmující
Od roku 2010 vzrostl výskyt depresí u mladých dívek (13–18 let) o 65 %, přestože předchozích 20 let soustavně klesal (University of San Diego, 2017). Kromě toho, že děti nemají vybudovaný zdravý vztah samy se sebou, ztrácí také schopnost komunikovat z očí do očí. Nerozvíjí se u nich empatie a neumí rozeznávat řeč těla ani projevy jednotlivých emocí. Cítí se proto osamělé, a tak znovu utíkají do digitálního světa, jehož design ale tyto problémy ještě umocňuje. Dostávají se do začarovaného kruhu. Moc dobře si to uvědomují, ale neví, co s tím.
„TikTok mi pomáhá nemyslet na problémy. Je to čistý únik.“
Celková nepohoda a čas strávený před obrazovkou se nevyhnutelně odráží i na fyzickém zdraví – děti se potýkají s nedostatkem spánku a úbytkem energie, o špatném držení těla a zrakových vadách ani nemluvě. Opatření proti pandemii koronaviru pak celou situaci ještě znásobila.
Hrozba číhá ve zdánlivě bezpečném prostředí
Děti navíc mají k digitálnímu světu až naivní důvěru. Neuvědomují si, že někdo sleduje jejich aktivitu a preference, a následně jim nabízí přesně takové podněty, které je udrží ještě déle online. Často jim chybí nadhled a kritické myšlení.
„Notifikace otevírám, protože kdyby nebyly důležité, neobjevily by se.“
Zároveň bezmezně důvěřují influencerům, ke kterým vzhlíží, považují je za blízké kamarády a velmi snadno podléhají jejich vlivu.
Dejme dětem řidičák na vlastní život
Cílem Digitální výchovy je naučit děti, jak se nástrahám digitálního světa bránit a bezpečně se v něm pohybovat. Internet je totiž trochu jako auto – oba prostředky se hodí umět ovládat, aby vám usnadnily život a pomohly objevovat svět. Když je ale nebudete mít pod kontrolou, můžete být nebezpeční sami sobě i svému okolí.
Digitální gramotnost a digitální wellbeing proto patří k základnímu vzdělání pro lepší budoucnost a měly by být součástí moderní školní výuky. Vliv vrstevníků je totiž v Digitální výchově zásadní – když si správné návyky osvojí celá třída, tráví dítě velkou část svého dne v podporujícím a chápajícím prostředí. Společná mise navíc utuží kolektiv a pomůže dětem uvědomit si jejich místo v offline světě a budovat skutečné vztahy.
Obecné rady nestačí
Digitální výchova pod taktovkou Replug me je v českém prostředí dosud nejkomplexnějším a nejpropracovanějším řešením. Metodika vychází z reálných dat a nezůstává jen u teoretické prevence a pouček.
Osvěta → Sebereflexe → Budování zdravých návyků a strategií
Do projektu se kromě žáků zapojuje tým psychologů, učitelé i rodiče. Společně a systematicky pracujeme na tom, abychom pro děti vytvořili zdravé digitální zázemí. A jdeme při tom do hloubky. Pomáháme dětem vystrčit hlavu z jejich online bubliny, ve které se tiše dusí.
A jak to probíhá? Ve třídě nejprve uděláme vstupní analýzu, abychom zmapovali výchozí bod a žáky lépe poznali. Za tři měsíce pravidelné práce s celým kolektivem pak děti provedeme procesem sebereflexe, zvědomení nástrah digitálního prostředí a následně i vybudování zdravějších návyků. Zasejeme v nich semínko kritického myšlení.
Ideální načasování
Zacílení na žáky 7. až 9. tříd není náhodné. Z průzkumů totiž vyplývá, že tato věková skupina přesouvá do online světa většinu svých sociálních kontaktů, které jsou v období dospívání obzvlášť důležité. V tomto věku děti zároveň hledají svoji identitu. Digitální svět je však odvádí od sebepoznání a reálného prožívání. Dopady na jejich psychiku a každodenní i budoucí život tak mohou být nedozírné.
Děti přitom rozhodně nejsou hloupé. Jen je nikdo neučí, jak si zdravý a uvědomělý vztah k technologiím i k sobě samým vybudovat. A právě to chceme změnit. S týmem sociologů a psychologů pracujeme už více než 4 roky přímo ve školách i mimo ně a proškolili jsme tisíce žáků, rodičů a učitelů. Na projekt Digitální výchovy jsme navíc získali certifikaci MŠMT.
Ze stavu nevědomosti a zoufalství děti doprovodíme do fáze, kdy:
- si budou umět poradit s návykovostí digitálního světa,
- naučí se lépe pracovat s pozorností a soustředěním,
- budou na online obsah pohlížet s kritickým odstupem,
- digitální svět pro ně nebude nouzovým únikem před problémy,
- budou uvědoměle využívat technologie tak, aby se jimi nenechaly ovládat.
Jdete do toho s námi?
Co můžu udělat jako rodič?
Upřímně se zajímejte o pocity vašeho dítěte i o to, co v online světě dělá. Ujistěte ho, že s vámi může mluvit o čemkoliv. Pokud tápete, zúčastněte se některého z našich webinářů a jděte celé rodině příkladem.
Zároveň dejte o našem projektu vědět vedení školy, kterou váš potomek navštěvuje. Můžete nás také podpořit finančně.
Co můžu udělat jako pedagog?
Otevírejte s žáky téma digitální návykovosti a všímejte si, jak je digitální svět ovlivňuje. Inspirujte je k sebereflexi a navazování opravdových vztahů.
Přihlaste se na workshop pro učitele a oslovte ředitele vaší školy, aby zvážil zapojení do Digitální výchovy.