<-Zpět na články

10 věcí, které by měl každý rodič vědět o dětském online světě

21. 4. 2022
10 minut

Sápe se vaše batole po tabletu? Sedí váš třeťák celé dny u počítačových her? Zdá se vám, že vaše puberťačka tráví příliš času na mobilu? Tak nejprve: nádech, výdech. A teď si to pojďme v klidu rozebrat. Připravili jsme pro vás 10 základních faktů, které by měl každý rodič o dětech a jejich online světě vědět.

1. Internet není jen čiré zlo

Internet je studnicí informací, umožňuje nám komunikovat s lidmi napříč zeměkoulí, ledasco se naučit, konat dobré skutky a dobře se bavit. Měli bychom to však být pořád my, kdo drží otěže a nenechá se ovládat závislostními prvky, kterými je digitální svět protkaný.

U dětí sledujte především to, zda tráví čas online aktivně (tvořením, učením se něčeho nového, hledáním inspirace) nebo pasivně (bezcílným scrollováním a konzumací náhodného obsahu) a jak moc to zasahuje do jejich běžného života. Pravidelně se jich doptávejte, co na mobilu či počítači dělaly a co jim to přineslo.

2. Vaše dítě pravděpodobně není závislé

Lidí závislých na digitálních technologiích a hrách je v naší populaci jen několik málo procent. Spíše než s „klasickou“ závislostí se většinou potýkáme s nadužíváním technologií, které jsou záměrně návykové a vyvolávají v nás bažení po dalších interakcích a čase stráveném ve virtuálním prostoru.

Právě návykovost bývá příčinou nutkání utíkat na sociální sítě od činností, do kterých se nám nechce, nebo kontrolovat telefon při rodinném obědě, i když víme, že se to nesluší. Mozek si jednoduše zvykl na svou pravidelnou online dávku dopaminu, a když ji nemá, prostě nás pro ni do digitálního světa pošle. Vědomým přístupem však tento návyk dokážeme oslabit.

3. Závislost se neměří dobou strávenou online

Digitální závislost zdaleka není jen o čase, který strávíme u obrazovek. Relevantnějším indikátorem je intenzita, se kterou nás touha po online světě ovládá, nebo jeho upřednostňování před všemi ostatními zájmy, aktivitami a blízkými vztahy.

Pokud vaše dítko při (nedobrovolném) odpojení přepadá svíravá a dlouhotrvající úzkost či panika, nebo se dokonce projevuje agresivně a má regulérní abstinenční příznaky, může se jednat o problém, který je vhodné konzultovat s odborníkem.

4. Zákazy většinou nic neřeší

Děti jsou vynalézavé a pokud něco opravdu chtějí, často si najdou způsob, jak toho dosáhnout. Nejednou jsme byli svědky toho, že ve třídě koloval náhradní telefon pro spolužáky, kteří ho zrovna měli zakázaný.

Striktními zákazy – bez pro děti logického a přijatelného vysvětlení – navíc docílíte jen odcizení. Mnohem lepší je proto snažit se děti pochopit, o dětský online svět se aktivně zajímat a společně se dohodnout na pravidlech, odměnách a případných důsledcích.

Děti navíc kopírují trávení volného času a vzorce chování svých rodičů. Odůvodněná pravidla a zvyky, které dodržuje celá rodina, tak potomci mnohem lépe přijímají.

Kromě mantinelů však děti potřebují i blízkost a přijetí. Ve společných chvílích proto buďte plně přítomní a sami mobil či počítač odložte. Zároveň dejte dětem najevo, že i když pravidla poruší, pořád je máte rádi. Odkažte se na dohodnuté „sankce“ a promluvte si o tom, co společně můžete udělat pro to, aby se dětem problematické pravidlo snáze plnilo. Průběžně také oceňujte, když děti pravidla dodržují.

5. Děti potřebují pochopit fungování digitálních platforem – a vy byste měli mít náskok

Důležitost rodičovského průvodcovství online světem potvrdil i náš vlastní výzkum. Čím méně se děti s rodiči bavily o online prostoru, tím vyšší hodnoty získaly na škále závislosti na svém telefonu.

Nejprve proto zjistěte, jak (dětský) online svět funguje. Zároveň se o něj upřímně zajímejte a v žádném případě ho neodsuzujte ani nezesměšňujte.

Co můžete udělat?

  • Pomozte dětem přemýšlet nad obsahem a reklamami, které se jim zobrazují.
  • Společně zkontrolujte nastavení aplikací.
  • Pobavte se o business modelu sítí či her a jejich principu monetizace.
  • Povídejte si s dětmi o tom, jaký vliv má časté užívání technologií na jejich psychické rozpoložení, vztahy či schopnost učit se.
  • Rozvíjejte jejich sebevědomí na základě offline aktivit a zálib, které je baví.

Pokud kolem sebe máte víc rodičů, které by toto téma zajímalo, rádi pro vás připravíme seminář či webinář ve škole, firmě či jiné organizaci.

6. Děti se občas potřebují nudit

Během naší Digitální výchovy si více než 38 % dětí uvědomuje, že vlastně nemají čas se zamyslet, jak se cítí. Před nudou a negativními emocemi totiž běžně utíkají do online světa, který je zahltí natolik, že už se svým vlastním offline životem nemohou či nemusejí zabývat.

Nuda přitom rozvíjí kreativitu a umožňuje nám poznávat sebe samé. Mozek ji navíc potřebuje pro pomyslný úklid a údržbu. Čas strávený sám se sebou je tak nezbytnou součástí duševní hygieny.

Pravidelně si proto vyhraďte čas na lelkování a kromě „obrazovkových“ podnětů děti nezahlcujte ani volnočasovými kroužky. Pro případ „děsné nudy“ si vytvořte seznam offline aktivit, které dítě rádo dělá, nebo které můžete dělat společně.

7. Digitální technologie ovlivňují soustředění, učení a psychický stav dětí

Během mentálního odpočinku se mozek zbavuje nefunkčních spojů a posiluje ty nové. Pokud se mu vlivem neustálých (online) podnětů této příležitosti nedostává, zbavuje se spojů zcela náhodných a neukládá si informace do dlouhodobé paměti. To vede k zapomínání a zhoršení schopnosti učit se.

V digitální době se navíc výrazně zkracuje doba, po kterou se dokážeme soustředit na daný úkol. Často nás vyrušují notifikace, zprávy či telefonáty a náš mozek je nucen neustále přepínat z jedné informace na druhou. Díky tomu se časem naučí vyrušovat sám. Dětem se tak nezřídka stává, že je mozek během učení ponouká ke změně aktivity a navádí je do online světa, kde je nekonečné množství podnětů.

Studie pak také ukazují (a naše praxe to potvrzuje), že existuje negativní vztah mezi užíváním sociálních sítí a psychickou pohodou. K nárůstu osamělosti, depresí, úzkostí a nízké sebehodnoty navíc přispívá i sociální srovnávání nebo emoční plochost onlinové komunikace.

Co s tím?

  • Pomozte dětem najít jejich styl učení.
  • Nabídněte jim, že jim mobil pohlídáte, než si udělají úkoly.
  • Podporujte je v péči o sebe samé i v offline aktivitách.
  • Mluvte s nimi o jejich pocitech.
  • Dejte jim vědět, že jste tu pro ně.
  • Pokud si nebudete vědět rady, navštivte odborníka.

8. Digitální technologie jsou nepřítelem kvalitního spánku

Děti kvůli nekonečnému scrollování na sociálních sítích nebo hraní her často odkládají spánek. Dětský mozek se přitom bez kvalitního odpočinku neobejde: žáci prvního stupně by měli spát 9 až 11 hodin, teenageři pak 8 až 10 hodin. A to se děje málokdy.

Nedostatečná kvalita spánku pak souvisí s fyzickými, emočními a psychickými problémy – depresí, úzkostí, obezitou, slabým školním výkonem, poruchou pozornosti, podrážděností a vznětlivostí, a dokonce i sníženou imunitou.

Nevhodná je přitom nejen stimulace novými podněty, ale i modré světlo z obrazovek, které mozku dává signál, že je čas být bdělý a produktivní. Kvalita spánku ale podle studií upadá už samotnou blízkostí mobilu u postele. Děti jsou navíc často tak navyklé neustále kontrolovat notifikace a dění na sítích, že se i několikrát za noc vzbudí, aby se podívaly, jestli o nic nepřišly.

Zaveďte proto (ano i vy) offline ložnici a večer před spaním si dopřejte rodinné chvilky u heřmánkového čaje, povídejte si nebo si zalezte do postele s knížkou. Dětem opět vysvětlete důvody a jděte jim příkladem. Můžete třeba uzavřít dohodu, že v určitou hodinu vypínáte wifi.

9. Vztahy se v digitální době proměňují

Vliv vrstevníků hraje ve školním věku zásadní roli – na tom se nic nemění. Vztahy mezi dětmi se ale změnily výrazně. Jejich online svět se intenzivně prolíná s tím offline a nelze je úplně oddělit. Třídy například mívají své chatovací skupinky a kdo v nich chybí, bývá z kolektivu sociálně vyloučen. Přátelství mezi dětmi se navíc často měří tím, jak rychle si odepíšou na zprávu. I proto mají nutkání být neustále online.

Je tak potřeba pochopit, že je pro děti online spojení stejně hodnotné jako to offline. Měly by však zůstat vyrovnané. Jako rodič o tom můžete s dětmi mluvit a inspirovat je k rovnováze. Změn na úrovni celého kolektivu ale nejlépe dosáhneme přímo ve třídách.

Navrhněte proto vedení školy, aby se podívalo na nabídku našich workshopů nebo na náš dlouhodobý vzdělávací program Digitální výchovy.

10. Počítačové hry nemusejí způsobovat agresi

Agresivnější lidé častěji hrají agresivnější hry. Dosud ale není jasné, co je příčina a co následek. Vystavování se agresivním hrám však prokazatelně vede ke znecitlivění vůči násilnému obsahu. Je proto nezbytné si s dětmi o hrách povídat, vysvětlovat jim rozdíl mezi hrou a realitou a bavit se s nimi o skutečných (fyzických i psychických) dopadech agrese. Zároveň s dětmi hledejte cesty, jak ze sebe vztek zdravým způsobem dostat.

Každopádně mějte přehled, co vaše dítě hraje. Podívejte se na ukázku na YouTube a sami si udělejte názor. Sledujte také doporučený věk, kterým je každá hra označená. V dětech totiž často vyvolávají vztek takové hry, které jsou pro ně moc těžké, a tak se jim nedaří vyhrát. Agresi a nepříjemné pocity pak může vzbuzovat i hra s cizími hráči. Na anonymního člověka je totiž jednodušší nadávat. Proto je mnohem lepší hrát se sourozenci a kamarády.

Už jste o něco klidnější, ale přesto byste se s námi chtěli poradit osobně? Využijte možnosti individuální konzultace. Stačí nám napsat na e-mail katka@replugme.cz a my vám rádi nabídneme nejbližší možný termín.

Další články, které by vás mohly zajímat